| Uz pred nekolika lety, ale zvlaste loni jsme si vsimli pri pohledu z Mont Rondu kopule na vzdalenem kopci hrebenu Jury. Cestou z Vallorbe i cestou z kaskad jsme si vytipovali misto, odkud by se dalo na tenhle kopec vyrazit. Cestu jsme zacali z francouzske strany. Pri absenci znaceni turistickych cest ve Francii jsme se stejne jako na Mont Rondu rozhodli zdolat horu primym strmym vystupem. Byl to zahul, nebot bylo ukrutne vedro. Puvodne jsme objekt na vrcholu z dalky pokladali za meteorologickou observator, ale uz v polovine cesty bylo jasne, ze jde o radarovou stanici. Cestou jsme museli prolezat ohrady hovezich pastvin (nekde vykoumanymi turnikety, nekde plazenim mezi ostnatymi draty), sli jsme okolo pracujicich drevorubcu palicich vetve v obrovskych vatrach bez ohledu na to sucho a teplo. Po dosazeni vrcholu jsme byli bohate odmeneni nadhernym vyhledem na vsechny strany vcetne Zenevskeho jezera a nesmirne prijemnym chladivym vzduchem, takze jsme bajecne pookrali. Prekvapil nas nedaleky a o neco nize polozeny vysilac La Dole (ten jsme navstivili autem pred nekolika lety a protoze byla tehdy nizka oblacnost, netusili jsme ani v nejmensim, ze je nad nim materska hora La Dole, 1677 m) a byli jsme radi, ze jsme zvolili turisticky narocnejsi trasu s vetsim prevysenim. Dolu uz vedly pohodlne turisticke stezky, pouze o nejaky ten kilometr jsme si jeste prodlouzili cestu k autu obchazenim nejruznejsich plotu a ohrad v obave, abychom nebyli zastreleni na soukromem francouzskem pozemku po predchozi vystraze v reci zvirat a ptaku, ktere bychom nerozumeli. |
